|
|
Senzorické hodnocení nápojů s přídavkem extraktů léčivých rostlin
Scholzová, Kristýna ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tématem této práce je senzorická analýza bylinných nealkoholických nápojů, jakožto součást vývoje nového potravinářského produktu. Teoretická část zpracovává informace ohledně chemického složení, účinků, potravinářských aplikací a aromatických látek použitých léčivých rostlin (máty peprné, šalvěje lékařské, třezalky tečkované a meduňky lékařské). Dále jsou teoreticky zpracovány metody, podmínky a průběh senzorické analýzy, statistické metody pro zpracování výsledků analýzy, a součástí rešerše jsou také technologie a postupy, využívané při výrobě bylinných sirupů a nápojů. Experimentální část se zabývá samotným senzorickým hodnocením několika variant nově vytvořených receptur jednodruhových a dvoudruhových bylinných nealkoholických nápojů. Senzorická komise byla složena ze 40 studentů magisterského a doktorského studia FCH VUT v Brně. Obsahem jsou čtyři navazující experimenty, z nichž každý představuje jedno sezení posuzovatelů a zahrnuje několik senzorických zkoušek, podložených příslušnými odpovědními formuláři. Senzorické zkoušky byly uspořádány dle platných znění ČSN, byly použity metody pořadové, popisné a párové porovnávací zkoušky, dále také hodnocení pomocí stupnic a metody senzorického profilu. Výsledky byly statisticky zpracovány Friedmanovým a Kruskal-Wallisovým testem, nejdůležitější výstupy byly také zpracovány metodou PCA a faktorovou analýzou. Úroveň schopností a zkušeností hodnotitelů odpovídá spotřebitelskému hodnocení. Součástí výsledků jsou senzorické charakteristiky všech hodnocených nápojů. Jednodruhové nápoje byly hodnoceny lépe než nápoje dvoudruhové, přírodní varianty byly preferovány před variantami barvenými aroniovým koncentrátem. Nejlepší uplatnění na trhu by měly pravděpodobně nápoj mátový a šalvějovo-mátový, z výsledků spotřebitelského dotazníku je však patrné, že pro praktické využití jsou nadějné všechny vzorky.
|
|
|
Komplexní analýza léčivých rostlin a jejich potenciál při využití v potravinářském průmyslu
Burdějová, Lenka ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Šilhár, Stanislav (oponent) ; Polovka, Martin (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá komplexní charakterizací extraktů z léčivých rostlin pomocí spektroskopických a chromatografických technik s důrazem na vliv rozpouštědla, posklizňové úpravy vzorku, lokality a roku produkce na vybrané parametry. Část práce je věnována aplikaci vybraných extraktů z léčivých rostlin ve vhodné formě do nápojů. Tematicky je práce rozdělena do dvou částí. V první části práce byly pomocí kombinace metod elektronové paramagnetické rezonance, ultrafialové viditelné spektroskopie, kapalinové chromatografie a optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem charakterizovány vodné, ethanolové a dimethylsulfoxidové extrakty z 10 vybraných druhů léčivých rostlin, které byly sbírány ve dvou různých lokalitách v průběhu dvou let (2015, 2016) a posklizňově upravovány dvěma způsoby (zmražení, sušení). Celkově bylo sledováno ve všech extraktech 39 parametrů: konkrétně obsah celkových fenolických látek, flavonoidů, 14 konkrétních fenolických sloučenin, barevné charakteristiky v systému CIE L*a*b* (L*, a*, b*, C*, h°, BI), radikál-zhášecí aktivita s využitím kation radikálu 2,2'-azino-bis-(3-ethylbenzthiazolin-6-sulfonové kyseliny), antioxidační/prooxidační aktivita technikou spinových lapačů v systému 5,5-dimethyl-1-pyrrolin-N-oxid (DMPO)/peroxodisíran draselný a obsah 15 minerálních látek (Al, As, Ca, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, K, Mg, Mn, Na, P, Pb, Zn). Výsledky prokázaly, že sledované parametry léčivých rostlin jsou různou mírou ovlivňovány použitým extrakčním systémem, posklizňovou úpravou vzorků, rokem produkce, původem vzorků (lokalitou) i druhovou skladbou. Bylo prokázáno, že druh extrakčního činidla výrazně ovlivňuje složení extraktů. Na základě analýz byl jako nejvhodnější systém pro potravinářskou aplikaci – izolaci hlavních funkčních složek (fenolických látek, flavonoidů) vybrán 50% ethanol, úprava rostlin sušením a z jednotlivých druhů máta peprná, meduňka lékařská, třezalka tečkovaná a šalvěj lékařská. Druhou částí práce byla aplikace extraktů vybraných léčivých rostlin do nápojů. Pro aplikaci byly vybrány výše zmíněné rostliny, 25% ethanol místo 50% ethanolu (vzhledem k limitaci obsahu ethanolu v konečné surovině). V první fázi byla optimalizována extrakce léčivých rostlin. Byl vybrán vhodný poměr materiálu a rozpouštědla (1:10), doba extrakce (8 h) a zjištěna nasákavost bylin (50–62 %). Vyrobený extrakt byl po filtraci aplikován k sirupovému základu ve vybraných poměrech pro výrobu jednodruhových sirupů a senzoricky testován za účelem výběru vhodné receptury, příchutě a základu pro výrobu dvoudruhových sirupů. Nejchutnějším a celkově nejpřijatelnějším z hlediska flavouru byl vyhodnocen mátový sirup a jako základ pro dvoudruhové sirupy byl vybrán šalvějový sirup. V rámci dalšího testování byla vybírána nejvhodnější receptura dvoudruhového sirupu, senzoricky nejvhodnější příchuť a testováno, zda by bylo vhodné vybrané dvoudruhové sirupy dobarvovat. Preferenčně bylo zjištěno, že dvoudruhové sirupy není nutno dobarvovat. Na základě senzorické analýzy bylo prokázáno, že z jednodruhových sirupů byl nejlépe hodnocen mátový sirup, z dvoudruhových sirupů šalvějovo-mátový, tyto sirupy by po dalším testování bylo možné uvést do výroby a obohatit tak trh s potravinami.
|
|
|
Aromaticky aktivní látky vybraných druhů léčivých rostlin
Pecinová, Ester ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá aromatickými látkami vybraných druhů léčivých rostlin, konkrétně se jedná o levanduli lékařskou (Lavandula officinalis), mátu peprnou (Mentha piperita), šalvěj lékařskou (Salvia officinalis), třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) a yzop lékařský (Hyssopus officinalis). V teoretické části byly jednotlivé léčivé rostliny charakterizovány, byla popsána jejich botanická charakteristika, chemické složení, léčivé i nežádoucí účinky, možnosti použití a důraz byl kladen také na jejich aromaticky aktivní látky. Na základě literární rešerše byla vybrána v dnešní době nejpoužívanější metoda stanovení aromaticky aktivních látek, tj. plynová chromatografie s hmotnostní detekcí. Izolace těkavých látek ze sušených bylin byla provedena pomocí mikroextrakce pevnou fází. V rámci experimentální části byla provedena optimalizace vybraných parametrů SPME-GC-MS metody, identifikace těkavých látek ve vzorcích léčivých rostlin a identifikace a kvantifikace 24 potenciálních vonných alergenů dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009. Celkem bylo v levanduli identifikováno 69 sloučenin včetně 2 alergenů, v mátě bylo nalezeno 59 sloučenin zahrnujících 5 alergenů, šalvěj obsahovala 49 látek včetně 4 alergenů, v třezalce se nacházelo 41 sloučenin spolu s 4 alergeny a v yzopu bylo identifikováno 64 látek včetně 4 alergenů.
|
|
|
Srovnání antioxidačních vlastností a absorbce UV záření u extraktů vybraných bylin, Spiruliny a jejich směsí
Farinasso, Giulia
Práce je zaměřena na hodnocení obsahu fenolických látek v extraktech bylin rakytníku řešetlá-kového, měsíčku lékařského a bezu černého, cyanobakterie spirulina a jejich směsí. Extrakty byly připraveny metodou extrakce podpořené ultrazvukem a dále hodnoceny prostřednictvím UV-VIS molekulové spektrofotometrie. Byla porovnána jejich celková antioxidační aktivita a schopnost pohlcovat UV záření při vlnové délce 355 nm. Pro extrakty vybraných bylin byl stanoven obsah rutinu prostřednictvím HPLC-DAD. V bezu černém a měsíčku lékařském byl jeho obsah stanoven na 1935,97 ± 98,39 μg.g-1 a na 233,035 ± 8,839 μg.g-1. Nejvyšší obsah fenolických látek byl stanoven v extraktu bezu černého a nejvyšší celková antioxidační aktivi-ta byla zjištěna pro extrakt měsíčku lékařského. Pomocí Pearsonovy korelace bylo zjištěno, že výsledky celkové antioxidační aktivity a absorpce UV záření korelují s celkovým obsahem fenolických látek pouze pro extrakt bezu černého. Byla vyhodnocena synergní působení použi-tých bylin ve směsi se spirulinou.
|
|
|
Škůdci volně rostoucích a pěstovaných hluchavkovitých léčivek
Kočicová, Anna
Pozorování škůdců hluchavkovitých léčivých rostlin jsem prováděla vizuální kontrolou ve vegetační sezóně roku 2022 na dvou experimentálních plochách. První experimentální plochou bylo arboretum MENDELU, druhou byla zahrada v Boleradicích. Na ploše jedna (arboretum MENDELU) bylo sledováno 30 druhů rostlin a na ploše 2 (Boleradice) 10 druhů rostlin. Celkem bylo zjištěno 711 jedinců, 31 druhů škůdců, ze 4 řádů a 18 čeledí. 20 druhů hmyzu patří do řádu polokřídlí, 9 do řádu brouci, 1 rovnokřídlí, a 1 mezi škvory. Nejpočetnějším taxonem byly mšice (137 jedinců). Zastoupení polyfágních, oligofágních a monofágních fytofágů bylo na obou experimentálních plochách téměř totožné: polyfágové 56–57 %, oligofágové 42 %, monofágové 1–2 %. Zjištěné druhy fytofágů na hluchavkovitých dosahovaly vyšší početnosti v arboretu MENDELU než v Boleradicích. Žádní fytofágové nebyli zjištěni na šalvěji zářivé (Salvia splendens), šantě kočičí (Nepeta cataria), konopici bledožluté (Galeopsis segetum) a bazalce pravé (Ocimum basalicum). Nejvíce napadenou rostlinou byla měrnice černá (Ballota nigra) (104 jedinců a 14 druhů). Sledované hluchavkovité rostliny nebyly závažně poškozeny, nebylo nutné použít regulační opatření proti škůdcům.
|
|
|
Stanovení flavonoidních látek ve vybraných druzích léčivých rostlin používaných v potravinářství
Bačová, Romana
Funkční význam bylinek, koření a dalších rostlin, včetně jejich složek, je v rostlinném a potravinářském výzkumu často vyhledávané téma. Rostlinný materiál obsahuje množství složek, které působí příznivě na lidské zdraví tak, že snižuje rizika chronických degenerativních onemocnění. K pochopení a vysvětlení biologických účinků je nutné umět jednotlivé látky definovat. První část diplomové práce se věnuje vybraným rostlinám (černý bez, kopřiva dvoudomá, měsíček lékařský, ostropestřec mariánský, rakytník řešetlákový, šalvěj lékařská, třapatka nachová a tymián obecný) a popisuje jejich léčivé účinky a použití. Druhá část práce charakterizuje fenolické a flavonoidní látky. Ve třetí, experimentální části, se kvalitativně i kvantitativně stanovovaly flavonoidní látky u vybraných druhů rostlin. Pro identifikaci byla zvolena metoda kombinující kapalinovou chromatografii a hmotnostní spektrometrii - HPLC/MS. Extrakce látek probíhala třepáním a Soxhletovou metodou za použití dvou koncentrací metanolu. Tyto metody byly následně statisticky porovnány.
|
|
| |
|
|
Bylinková zahrada a její propojení s environmentální výchovou v mateřské škole
BERANOVÁ, Iveta
Předmětem bakalářské práce na téma "Bylinková zahrada a její propojení s environmentální výchovou v mateřské škole" je uvedení a vymezení jednotlivých pojmů souvisejících s environmentální výchovou potřebných k návrhu a vytvoření programu na dané téma a jeho samotnou realizací. Teoretická část práce dále uvádí přehled legislativy v oblasti environmetální výchovy a vzdělávání s uvedením možných druhů bylinkových zahrad, jednotlivá specifika pěstování léčivých rostlin, jejich účinků a bezpečného užití z hlediska předškolního vzdělávání. Praktická část práce je složena z fází přípravy, realizace a evaluace výukového programu. Fáze přípravy a realizace programu obsahuje aktivity související s tématy zaměřenými na konkrétní druh byliny v mateřské škole. Poslední praktickou oblastí je fáze evaluace hodnotící úspěšnost v samotné praktické výuce a návrhy jejího zlepšení.
|
|
|
Allergics reactions to herbal medicines in childern
Meincke, Ricarda ; Pokladníková, Jitka (vedoucí práce) ; Marešová, Helena (oponent)
Úvod: Spotřeba bylinných přípravků neustále vzrůstá jak mezi dospělými, tak mezi dětmi. Na bylinné přípravky je často nahlíženo jako na bezpečnou alternativu ke klasické léčbě, ačkoliv i bylinné přípravky mohou způsobovat různé nežádoucí účinky včetně závažných a smrtelných alergických reakcí. Prevalence celoživotního užívání bylinných přípravků u dětí se pohybuje mezi 0.8-85.5 % a 2.2-8.9 %. Na rozdíl od syntetických léčiv se nežádoucí účinky u bylinných přípravků studují zřídka. V současnosti neexistují účinné systémy, jakými by se tyto nežádoucí účinky včetně dlouhodobých účinků efektivně monitorovaly, popřípadě se v řadě zemích tyto systémy budují. Vzhledem k nedostatečnému a nekonzistentnímu monitorování nežádoucích účinků bylinných přípravků u dětí, toho o nich není moc známo. Povědomí o nežádoucích účincích bylinných přípravků u dětí by se mělo zvyšovat a jejich hlášení do farmakovigilačních center podporovat. Cíl: V rámci studie jsme analyzovali nežádoucí účinky bylinných přípravků u dětí do 18 let týkající se hypersenzitivních reakcí hlášených do databáze Světové zdravotnické organizace VigiBase® v letech 1968 - srpen, 2014. Metody: Do studie byly zahrnuty všechna spontánní hlášení z VigiBase® obsahující HATC kód, s klasifikací "podezřelé", s hodnocením kauzality "jistá, možná,...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XI.
Sojková, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - XI. Elicitace je jednou ze strategií, které mohou být používány ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v explantátových kulturách. V této práci byl zkoumán vliv abiotického elicitoru (dusičnanu stříbrného) na produkci flavonolignanů a flavonoidu taxifolinu v suspenzní kultuře Silybum marianum L. (Gaertn.) a na produkci isoflavonoidů v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. Jako elicitor byl použit roztok dusičnanu stříbrného v různých koncentracích (5,887.10-3 mol/l; 5,887.10-4 mol/l; 5,887.10-5 mol/l). Metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) byl stanoven obsah sekundárních metabolitů. Vzorky byly odebírány po vystavení elicitoru po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách. Nejvyšší produkce taxifolinu (0,02 %) v suspenzní kultuře Silybum marianum L. (Gaertn.) byla zaznamenána po působení dusičnanem stříbrným (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 72 hodinách. Nejvyšší obsah genistinu (0,05 %) v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. byl detekován po elicitaci dusičnanem stříbrným (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 48 hodinách. Nejvyšší obsah daidzeinu (0,09 %) byl zaznamenán po působení elicitoru (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 168 hodinách.
|
host ::
RSS.